Zeď
Na zdraví
Zavřu se do krabice s mlékem
a tam se nechám zkazit.
A s přibývajícím věkem
to nechám všechno zkvasit.
Měním svou strukturu,
měním svůj tvar.
To, aby nikdo nepoznal,
že jsem jen lhal.
Na obalu chci mít krávu,
to proto, že jsem feminista.
A taky svoji matku,
neboť je to bůh dozajista
A až vypiješ obsah toho boxu,
sežeň si toaletní roli.
To není láska, hochu.
To se na mě všichni vysrali.
Tags: poezie
Obraz
Namaloval jsem obraz
sama sebe.
Chytá mě za slovo,
že jsem jen jeden.
Zoufalý výraz
dodá tomu všemu nadhled.
Již slyším ten smích,
jež v bublinkách sody se začíná ztrácet.
Slyším ty pochvaly typu:
“Je to brak.”
Nemohli lépe vysthnout,
že je to tak.
Chystal jsem se obraz pověsit, jenže
pak došlo mi,
že obrazy
se nevěší sami.
Tags: poezie
“
Každý jsme přijali svůj trest tím, že jsme se narodili.
(1/2)
Next »
